Herbář
Stulík žlutý
krytosemenné
nižší dvouděložné
leknínotvaré
leknínovité
Popis
Je to vytrvalá vodní rostlina, její poměrně tlustý oddenek se plazí v bahně pod vodou a nahoru vypouští dlouze řapíkaté listy, jejichž čepele plavou na vodní hladině. Jsou zelené, zřídkakdy hnědé, celokrajné, 10 – 30 cm v průměru, v obrysu vejčité, naspodu s klínovitým výkrojkem a špičatými nebo i tupými laloky. Jsou dosti kožovité a jejich žilky jsou na spodní straně zřetelně viditelné. Řapík listu je na průřezu trojhranný a dlouhý podle hloubky vody. Poměrně veliké žluté květy mají stejně dlouhou stopku jako řapíky listů a rozevírají se nad vodní hladinou. Měří 4 – 5 cm v průměru a silně voní. Jsou složeny z 5 žlutých, 2 – 3 cm dlouhých kališních lístků, jež dlouho vytrvávají a nahrazují korunu, neboť početné plátky korunní jsou poměrně malé, o 2/3 kratší než kališní lístky, v obrysu lopatkovité a rovněž žlutě zbarvené. Četné lístky nasedají pod semeníkem, který je poměrně veliký, baňkovitý až široce lahvicovitý. Tvarem připomíná makovici, neboť na zúženém temeni nese nálevkovitě prodlouženou bliznu, jež je celokrajná nebo nepravidelně vroubkovaná a má 5 až 24 bliznových paprsků. Plod je lahvicovitý, 3 – 4 cm dlouhý; posléze nepravidelně puká a vypouští četná a poměrně těžká semena. Stulík kvete od dubna skoro až do konce léta.
Kromě stulíku žlutého roste u nás ještě podobný, ale menší stulík malý (Nuphar pumilum), který má listovou čepel 8 × 5 – 7 cm velikou a jehož slabě vonné květy měří 2- 3 cm v průměru. Roste na podobných místech, je však mnohem vzácnější.
Výskyt
Roste dosti hojně ve stojatých nebo líně tekoucích vodách, hlavně v rybnících a ve slepých ramenech řek, zejména v rovinatých krajinách, skoro po celé Evropě, v Malé Asii, Persii a Zakavkazsku a zasahuje na východ až do střední Asie a do Sibiře. U nás roste v Českém ráji, v Podrudohoří, na Plzeňsku, Blatensku, v Pootaví, Polabí a hlavně v pánvi budějovicko-třeboňské, dále na Olomoucku, Těšínsku a jižní Moravě.